I dnes považuje naprostá vÄ›tÅ¡ina lidà za jeden ze základů úspÄ›chu v životÄ› dobré Å¡koly. Nenà tedy divu, že se je snažà svým dÄ›tem zajistit. Ukazuje se vÅ¡ak, že to nenà tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Kvalitnà vzdÄ›lánà totiž Äasto nenà to, co si myslÃme.
Â
Â
V prvnà řadÄ› je nutné si uvÄ›domit, že je rozdÃl mezi způsobem uÄenà a látkou, kterou se dÃtÄ› uÄÃ. Jedna Å¡kola nám napÅ™Ãklad může vyhovovat stylem, jakým se v nà dÄ›ti uÄÃ, ovÅ¡em může být zároveň absolutnÄ› nedostateÄná tÃm, jaké majà po jejÃm vychozenà znalosti. A to samé platà samozÅ™ejmÄ› i naopak. NajÃt Å¡kolu, která spojuje obÄ› dvÄ› vÄ›ci, nenà snadné, zvláštÄ› když se rodiÄe sami obvykle soustÅ™edà pouze na jednu z nich.
Â
Je tu také otázka toho, co ona Å¡kola svým žákům vlastnÄ› nabÃzÃ. Jaké zde máme mimoÅ¡kolnà aktivity, kroužky? Jaký pÅ™Ãstup zde majà uÄitelé, a to nejen ke svým svěřencům, ale také k rodiÄům? Respektujà poslednà poznatky o vývoji dÃtÄ›te, nebo jedou podle zajetých osnov? Jak velké jsou tÅ™Ãdy? ÄŒÃm jsou menÅ¡Ã, tÃm snazÅ¡Ã je pro uÄitele se každému žáku individuálnÄ› vÄ›novat.
Â
Â
Také je dobré se ptát, jak Å¡kola pÅ™ipravà svého studenta na pÅ™echod do dalÅ¡Ãho života, aÅ¥ už na stÅ™ednà škole Äi do toho pracovnÃho, a to nejen po stránce znalostÃ, ale také psychické. NesmÃme zapomÃnat, že ve Å¡kole si také osvojujeme návyky pro jednánà v kolektivu. Je tedy ideálnÃ, aby byly co nejlepÅ¡Ã.
Â
Bohužel souÄasné Å¡kolstvà je ponÄ›kud zastaralé, a nové myÅ¡lenky nepÅ™ijÃmá, nebo jen hodnÄ› pomalu. I proto se dneÅ¡nà dÄ›ti uÄà v podstatÄ› stejným způsobem, jako jejich babiÄky a dÄ›deÄkové, jej podle ponÄ›kud jiných osnov. Vůle ke zmÄ›nÄ› zde vÅ¡ak nenÃ, a to pÅ™edevÅ¡Ãm ez strany vlády.
Â
Je tedy jasné, že ideálnà školu zkrátka nenajdeme. MusÃme se tedy poohlÞet po takové, která bude naÅ¡e požadavky splňovat co možná nejlépe, a být pÅ™ipraveni na kompromisy. Je vÅ¡ak otázkou, z jakých požadavků jsme ochotni slevit.