Rozvoj techniky přinesl lidstvu takové vymoženosti, o nichž se nikomu v době středověku ani nesnilo. Představa, že by někdo v hradním paláci či v chaloupce v podhradí jen otočil pákovou baterií a tekla mu studená a teplá voda, byla naprosto nemyslitelná. Rozvody vody dnes považujeme za něco naprosto samozřejmého a stěží byste někde hledali rodinný či bytový dům, kde by voda nebyla zavedena z vodovodního řadu nebo z vlastního podzemního zdroje. Každému z vás bychom doporučovali vyzkoušet si žít alespoň týden bez tohoto samozřejmého pohodlí a čerpat vodu dřevěným vědrem z nedalekého potoka, vzdáleného dobrých sto metrů.
Ohřev vody by zajišťoval krb či krbová kamna, takže žádný stisk knoflíku či nastavení termostatu, ale vše pěkně vlastní fyzickou silou. Možná byste si více vážili toho, co nás obklopuje jako cosi všedního a běžného, a také byste si více považovali těch, co se starají o to, aby toto vše klapalo a bezchybně fungovalo. Lidé, kteří sami prožili nějaké těžkosti, a třeba si i vyzkoušeli, jaké to je žít bez vody v domě, obvykle lépe, bez panického strachu a hrůzy, reagují v případě technické závady. Kupříkladu si představte, že se vracíte domů z nákupu, těšíte se, až jej vyskládáte do další technické vymoženosti – do chladničky, a budete na Internetu objednávat nové sportovní boty.
Vaše první kroky v předsíni však provází čvachtání a připadáte si tu jako kachna na podmáčeném břehu rybníka. Odněkud ze zdiva uniká voda a pronikla až k podlaze, kde vytvořila pořádnou louži. Jak by se tedy zachoval takový jedinec? V první řadě by se nevyzouval z bot, ale pro jistotu obul gumovky a ihned by kromě uzavření hlavního uzávěru vody vypnul hlavní jistič přívodu elektřiny. Poté by kontaktoval instalatéry – havarijní servis, který provádí detekci úniku vody prakticky nonstop, 24 hodin denně, i o svátcích a o víkendech. Mezitím, než instalatéři přijedou, by v poklidu likvidoval následky škod a počítal s tím, že za pár hodin již bude vše v pořádku a zas může využívat vodovodní rozvody zcela bez omezení.